Hana Vášáryová

Na někom už odmala poznáte, co se stane jeho životní cestou.  A tak to bylo i v případě Hanky Vášáryové ( Pelikánové) už pár let poté, co se 12. 8. 1981 narodila. Hry s panenkami nebo na princezny neměly šanci, koně jako nejoblíbenější záliba jasně vyhrávali.  A když  potom v devíti letech na poníkovi poprvé naklusala, bylo rozhodnuto – ze sedla ji už nikdo nedostal.

Devítiletou a současnou Hanku dělí roky tvrdé práce a úsilí, sbírání zkušeností, mistrovských úspěchů i hojení modřin a škrábancům. Spokojený výraz, když vchází do zaplněné stáje, čistí koně nebo sedí v sedle, zůstává stejný.

S drezurou se poprvé setkala díky paní Vlastě Kadlecové v jezdeckém klubu na Přední Kopanině, kde jezdila od svých devíti až do šestnácti let. Z prvních závodů v roce 1996 (úloha Z1) si odnesla pěknou „bramborovou medaili“ – výzvu a motivaci být příště lepší. A i když začátky nebyly snadné, úspěchy přišly a sny se Hance začaly plnit.

Zlomové okamžiky

Prvního hodnotného úspěchu jezdecké kariéry dosáhla Hanka v roce 2001 – s koněm Perun skončila druhá na FEI testu. Přání se plnila i v následujících letech, kdy se mimo jiné učila na stáži u respektované rakouské jezdkyně Soni Grossauer. Za tvrdou práci, sbírání zkušeností i jezdecké úspěchy odměnila odborná veřejnost Hanku v roce 2003 titulem Jezdec roku. Důležitým bodem kariéry byla v této době dvouletá spolupráce se nejprestižnější drezurní stájí Kasselmann. Z Německa si pak Hanka v roce 2005 „odskočila“ do Česka úspěšně dokončit Filozofickou fakultu UK.

Zlomovým sportovním obdobím byl rok 2006, kdy Hance v sedle Ricca vyšlo téměř vše, na co sáhla. Společně se stali mistry ČR, vítězi ČDP, získali tituly Jezdec a Kůň roku a vyhráli pohár Jezdectví. Za své výkony získala Zlatý výkonnostní odznak. Začali se pravidelně umisťovat na předních příčkách nejen v domácích, ale i v zahraničních soutěžích. Titul mistra ČR obhájili s Riccem v příštím roce ve třech – Hanka pátým měsícem čekala svou první dceru Johanku.  Vrcholná místa soutěžních i anketních žebříčků Hanka od té doby neopustila.

Práce na 365 dní v roce

Kdo Hanku zná, ví, že, je to tahoun a dříč – bez těchto vlastností by se ani neobešla, ať už při tréninku, závodech nebo kydání boxů. Starat se o stáj s více než dvěma desítkami koní (a zároveň s manželem Tomášem o dcery Johanku a Jasmínku) je práce na plný úvazek, 365 dní v roce nekončícího nasazení i velké zodpovědnosti ke koním a jejich majitelům. Naštěstí je obklopená skvělým týmem profesionálů, kteří mají pro koně stejný zápal jako ona. Souhře celého týmu nahrává i prostředí a v podstatě rodinná atmosféra jírovického areálu, který Hanka s Tomášem od základů vybudovali vlastními silami v roce 2011. To, že sami bydlí na dohled pár kroků stájí, vypovídá o tom, jak jsou koně pevnou součástí jejich životů.

Po návštěvě stájí v Jírovicích člověk pochopí, že drezura zde není jen o vyhrávání. Úspěch je samozřejmě důležitý, ale nedostaví se bez harmonie mezi jezdcem a koněm, sladěním jejich rytmu, vzájemného respektu a pokory. Koně zde nejsou jen prostředky pro sbírání cen, ale přátelé a rovnocenní partneři jezdců.